Představte si člověka, který vystudoval vysokou školu, vede důležité projekty, zvládá náročnou práci a jeho okolí ho považuje za odborníka. Přesto se každé ráno probouzí s pocitem, že na svou pozici nestačí. Má strach, že jednou všichni zjistí, že ve skutečnosti nic neumí a že jeho úspěchy jsou jen výsledkem náhody, štěstí nebo příznivých okolností.…
Když se řekne psychóza, většina lidí si představí člověka, který ztratil kontakt s realitou, slyší hlasy nebo věří věcem, které ostatním připadají absurdní. Filmy a média často vykreslují psychózu jako něco nebezpečného, chaotického a nepochopitelného. Ve skutečnosti je ale mnohem složitější. Moderní neurověda dnes ukazuje, že psychóza není otázkou slabé vůle, špatného charakteru ani nedostatku…
Mezi nástrahy bipolární poruchy patří tzv. smíšené epizody, tedy stavy, kdy se projevují jak (hypo)manické symptomy, tak i ty depresivní. Nejedná se o fázi, kterou si zažijí všichni s BAP, ale je docela častá. Smíšená epizoda je představována širokým spektrem stavů s převládající manickou nebo depresivní složkou, někdy se vyskytuje i jako „přechodná“ fáze. Označuje se…
Když se řekne elektrokonvulzivní léčba, většina lidí si představí scénu ze starých filmů. Pacienta připoutaného k lůžku, bolestivé elektrické šoky a brutalitu psychiatrie minulého století. Právě filmy a historické zneužívání této metody vytvořily kolem elektrokonvulzí jednu z největších stigmat v psychiatrii. Realita dnešní elektrokonvulzivní léčby je ale úplně jiná. Moderní ECT, tedy elektrokonvulzivní terapie, patří…
Když si člověk zlomí nohu, okolí jeho bolest chápe. Dostane sádru, klidový režim a podporu. Nikdo mu neřekne, aby se „prostě vzchopil“. Nikdo nečeká, že druhý den poběží maraton. U psychické bolesti ale společnost často reaguje úplně jinak. Protože ji nevidí. Jenže moderní neurověda v posledních letech potvrzuje něco, co lidé trpící depresí nebo úzkostmi…
V posledních letech se ze slova „narcis“ stala téměř internetová nadávka. Stačí, aby byl někdo egocentrický, manipulativní nebo necitlivý, a okamžitě dostane nálepku narcisty. Sociální sítě jsou plné videí o „toxických narcisech“, vztazích s narcisty a návodech, jak narcistu poznat během pěti minut. Jenže stejně jako u mnoha jiných psychických poruch, i tady bývá realita…
Když se řekne antisociální porucha osobnosti, většina lidí si představí manipulátora, násilníka nebo bezcitného člověka bez svědomí. Filmy a média z této diagnózy často vytvořily téměř hororovou nálepku. Jenže realita bývá mnohem složitější. A stejně jako u mnoha jiných psychických poruch, i tady společnost často vidí jen extrémy. Antisociální porucha osobnosti patří mezi poruchy osobnosti,…
Jedna z nejhorších věcí na depresi je, že zvenčí často vypadá jako lenost. Člověk přestane odepisovat na zprávy, odkládá povinnosti, nemá energii jít mezi lidi a někdy nezvládá ani obyčejné věci, jako je nakoupit, uklidit byt nebo vstát z postele. Okolí pak často vidí někoho, kdo „nemá disciplínu“, „málo se snaží“ nebo „jen potřebuje zabrat“.…
O mánii se často mluví jako o období extrémní energie, produktivity a euforie. Jako o stavu, kdy člověk několik hodin spí, všechno zvládá, má nekonečné množství nápadů a připadá si téměř neporazitelný. Jenže mnohem méně se mluví o tom, co přijde potom. O stavu, který bych nazval emoční kocovinou po mánii. A právě ta bývá…
Hraniční porucha osobnosti patří mezi klinicky nejvýraznější a zároveň nejvíce nepochopené poruchy osobnosti. Navenek se může projevovat intenzivními emocemi, nestabilními vztahy a impulzivním chováním, ale pod tímto povrchem se skrývá hluboká vnitřní nejistota a obtížná regulace prožívání. Člověk s touto poruchou často nezažívá emoce „víc“ jen kvantitativně, ale jinak kvalitativně – rychleji, silněji a s…
