Příběh Žofie
Zamilovala jsem se. V padesáti letech, po třiceti letech manželství, jsem se naprosto a platonicky zamilovala do kolegy. Do ženatého nadřízeného. Bylo to šílenství. Čekala jsem dlouhých šest hodin jen proto, abych ho na okamžik zahlédla projít kolem okna. Psala jsem mu dlouhé zprávy, volala pod záminkou pracovních záležitostí, chodila kolem jejich domu. Stačilo mi…
Příběh Gabriely
Před několika lety se to prostě začalo dít. Nevím ani jak. Přicházela jsem domů z práce unavená tak, jako kdybych celý den makala v dolech. Říkala jsem si, že si na chvilku odpočinu. Jenže časem to došlo do stavu, kdy jsem si lehla a někdy už ani nevstala. Usnout jsem přitom nedokázala. Prostě to nešlo.…
Nejsou léky bez zdravotních potíží, ani psychofarmaka ne
Léky jako berlička, léky jako zdání normality, léky, bez kterých se nedá fungovat. Léky, které vyřeší všechny potíže. Kéž by. Mám tendenci vnímat psychiatrické léky jako poslední možnost, někdy se setkám s názorem, že kdo bere léky, nemá pak nárok na psychické potíže či se berou, aby člověk zapadl do společnosti. Od ostatních vím, že…
Fakt jako
-
Když se vám vlastní život začne zdát jako film
Člověk může vědět, kde je, kdo je a co se kolem něj děje, a přesto mít pocit, že svět není skutečný. Depersonalizace a derealizace patří mezi málo známé zkušenosti, které mohou být velmi děsivé. Některé psychické zkušenosti se popisují velmi těžko. Když má člověk depresi, může říct, že je smutný, vyčerpaný nebo že necítí radost.…
-
Když přestanete mít pocit, že jste autorem vlastních myšlenek
Většinu života vůbec nepřemýšlíme nad tím, kdo řídí naše vlastní myšlenky a jednání. U některých lidí se tento samozřejmý pocit může narušit. Neurověda dnes zkoumá, proč se to může dít právě při psychóze. Člověk během běžného dne udělá stovky věcí, nad kterými vůbec nepřemýšlí. Vezme do ruky hrnek, otevře dveře, zvedne telefon, napíše zprávu, otočí…
-
Částečná disociativní porucha identity a jiné specifické disociativní poruchy identity
Podobně jako u mnoha jiných duševních nemocí, i disociativní poruchy představují spektrum představované společným znakem – přerušení v prožívání vlastní identity. Samotná disociativní porucha identity je známá pro různé podoby amnézie a rozdělené části osobnosti, tzv. altery. A co když amnézie není tolik přítomná? Co když části nejsou jednotlivé, ale pořád člověku připadají vzdálené, ačkoli…
