Příběh Gabriely
Před několika lety se to prostě začalo dít. Nevím ani jak. Přicházela jsem domů z práce unavená tak, jako kdybych celý den makala v dolech. Říkala jsem si, že si na chvilku odpočinu. Jenže časem to došlo do stavu, kdy jsem si lehla a někdy už ani nevstala. Usnout jsem přitom nedokázala. Prostě to nešlo.…
Nejsou léky bez zdravotních potíží, ani psychofarmaka ne
Léky jako berlička, léky jako zdání normality, léky, bez kterých se nedá fungovat. Léky, které vyřeší všechny potíže. Kéž by. Mám tendenci vnímat psychiatrické léky jako poslední možnost, někdy se setkám s názorem, že kdo bere léky, nemá pak nárok na psychické potíže či se berou, aby člověk zapadl do společnosti. Od ostatních vím, že…
Michalov príbeh
Volám sa Michal. Vyrastal som v rodine s dvoma bratmi. Otec bol policajt a je Róm, mama pochádza z Mongolska. Od detstva som bol aktívny človek a šport bol neoddeliteľnou súčasťou môjho života. Po ukončení vysokej školy som sa stal učiteľom telesnej výchovy. Začal som pracovať na škole, ktorú navštevovali prevažne rómske deti. Postupne však…
Fakt jako
-
Tohle lidem s depresí neříkejte. Myslíte to dobře, ale může to bolet.
Když někdo v našem okolí onemocní depresí nebo jiným duševním onemocněním, většina z nás udělá jednu naprosto přirozenou věc. Začne hledat správná slova. Chceme druhého uklidnit, dodat mu naději, povzbudit ho nebo mu ukázat, že jeho situace není bezvýchodná. Je to vlastně projev zájmu. Jenže právě v tu chvíli se často stane něco zvláštního. Čím více se snažíme…
-
Co od vás skutečně potřebuje člověk v hluboké depresi?
Když někdo, koho máme rádi, onemocní depresí, přirozeně mu chceme pomoci. Jenže právě u deprese může být překvapivě těžké poznat, co vlastně dělat. Když si člověk zlomí nohu, odvezeme ho k lékaři, pomůžeme mu s nákupem a víme přibližně, co od nás potřebuje. Deprese takto čitelná není. Člověk může sedět vedle vás na pohovce, fyzicky…
-
Anhedonie není jen ztráta radosti. Mozek může přestat chtít, aniž by přestal cítit.
Když se řekne deprese, většina lidí si představí smutek. Ve skutečnosti ale mnoho pacientů popisuje něco úplně jiného. Nejsou neustále smutní. Spíš mají pocit, že se ze života vytratila jeho přitažlivost. Věci, které je dříve těšily, najednou působí neutrálně. Hudba zní stejně jako dřív, oblíbené jídlo chutná stejně, přátelé se nezměnili. Přesto jako by mezi…
