Disociativní králíčci o disociativní poruše identity – „Přeci jen, když člověk rozřízne chleba na dvě poloviny, tak taky není žádná „původní“
Disociativní porucha identity (DID) vzniká jako reakce na traumatické události v dětství, které mozek nedokáže zpracovat, proto si je „rozdělí.“ Aby člověk dokázal pokračovat dál, hlava si vytvoří vlastní systém, který dokáže udržet více přesvědčení a pohledů, a tak se traumatu přizpůsobit. Systém se skládá z tzv. alterů (alternativních identit, osobností). Přestože popis DID působí nápadně, jeho…
Příběh Lúci
Navenek jsem často tichá. Možná až příliš tichá na to, kolik procesů se ve mně odehrává. Lidé mohou vidět klidnou hladinu, ale nevidí, jaký je pod ní proud. Nevidí, kolik energie někdy stojí jen zvládat běžný den. Moje emoce nejsou jako malé změny počasí, kdy jen přejde mrak a zase vyjde slunce. Někdy jsou spíš…
Příběh Mattyho
Od svých 14 let jsem měl psychické potíže. Spekulovalo se o depresích, ADHD, autismu nebo OCD. Některé z toho se potvrdily, některé ne. Když jsem měl tak špatné období, že jsem si chtěl ublížit, řekl jsem to psychiatričce a ta mi řekla, že na všechno nepomůžou léky a že to bude kolísat. Nevím, co tím…
Fakt jako
-
Aberantní salience: Proč během psychózy působí náhody jako tajné zprávy
Když si většina lidí představí psychózu, vybaví si člověka, který věří něčemu očividně nepravdivému. Možná si představí bludy o sledování tajnými službami, zvláštních schopnostech nebo skrytých zprávách v televizi. Takový pohled ale zachycuje až konečný výsledek celého procesu. Moderní psychiatrie se dnes stále více zajímá o otázku, co těmto přesvědčením předchází. Proč vůbec vzniknou? Co…
-
Postpsychotická deprese: Když psychóza skončí, ale boj pokračuje
Když se mluví o psychóze, většina lidí si představí její nejviditelnější projevy. Bludy, halucinace, hospitalizace nebo ztrátu kontaktu s realitou. Veřejná pozornost se přirozeně soustředí na akutní fázi nemoci, protože právě ta bývá nejdramatičtější a pro okolí nejvíce znepokojivá. Mnohem méně se ale mluví o období, které může následovat poté. O stavu, který někteří pacienti…
-
Neuroprogrese: Může psychická nemoc měnit mozek dlouhodobě?
Když si člověk zlomí nohu, většina lidí chápe, že po zahojení nemusí být všechno úplně stejné jako před úrazem. Někdy zůstane jizva, jindy omezená hybnost nebo vyšší citlivost na zátěž. U psychických nemocí si ale často představujeme jiný scénář. Buď je člověk nemocný, nebo je zdravý. Jakmile epizoda skončí, měl by se podle této představy…
