Hraniční porucha osobnosti patří mezi klinicky nejvýraznější a zároveň nejvíce nepochopené poruchy osobnosti. Navenek se může projevovat intenzivními emocemi, nestabilními vztahy a impulzivním chováním, ale pod tímto povrchem se skrývá hluboká vnitřní nejistota a obtížná regulace prožívání. Člověk s touto poruchou často nezažívá emoce „víc“ jen kvantitativně, ale jinak kvalitativně – rychleji, silněji a s
Paranoidní porucha osobnosti patří mezi poruchy z okruhu tzv. clusteru A, tedy skupiny charakterizované zvláštním, excentrickým a často sociálně distancovaným projevem. Na rozdíl od jiných poruch však zde nestojí v popředí podivnost nebo zvláštní myšlení, ale hluboce zakořeněná nedůvěra vůči okolí. Ta se neomezuje na konkrétní situace, ale prostupuje celým vnímáním reality a ovlivňuje způsob,
Psychoterapie je často první věc, která člověka napadne nebo mu je doporučena, když řeší psychické potíže. Ideální frekvence se většinou pohybuje jednou za týden, dva. Proti tomu stojí finanční možnosti pacienta, a přestože psychoterapie má dlouhodobé účinky, jedná se stále o jednu hodinu týdne. Tedy zbývá dalších šest dní, kdy si musíte pomoci sami. Prosím
Schizotypální porucha osobnosti patří mezi méně známé, ale klinicky významné poruchy z okruhu tzv. schizofrenního spektra. Na první pohled může působit nenápadně nebo být zaměňována za pouhou výstřednost či introverzi. Ve skutečnosti se však jedná o komplexní poruchu, která zasahuje do způsobu, jakým člověk přemýšlí, vnímá realitu i navazuje vztahy. Na rozdíl od psychotických poruch,
Deprese není jen špatná nálada. Přesto kolem ní stále koluje řada mýtů, které na první pohled zní nevinně, ale ve skutečnosti lidem spíš ubližují, než pomáhají. Zlehčují realitu, prohlubují pocit nepochopení a často vedou k tomu, že člověk přestane mluvit. Deprese jako „horší den“ Jedním z nejrozšířenějších omylů je představa, že deprese je jen zesílená
S nápadem na podporu lidí s duševním onemocněním vyhrála Social Impact Award, teď influencerka vybírá finance na výrobu unikátního systému organizace psychiatrické medikace. Plzeň, 22. 4. 2026 – Jana Vítová je influencerkou v oblasti duševního zdraví, ve veřejném prostoru otevřeně mluví o životě s emočně nestabilní poruchou osobnosti i pokusu o předávkování. Osobní zkušenost i
Maladaptivní chování označuje vzorce jednání a myšlení, které sice mohou krátkodobě snižovat psychické napětí, ale dlouhodobě zhoršují fungování jedince nebo udržují psychické obtíže. Nejde tedy o „špatné“ chování v morálním smyslu, ale o neefektivní adaptační strategie, které vznikají jako reakce na stres, úzkost nebo jiné zatěžující podněty. Z hlediska psychologie je maladaptivní chování úzce spojeno
Někteří lidé nepůsobí smutně ani úzkostně. Nevyhledávají kontakt, nemají potřebu sdílet, nevstupují do vztahů tak, jak je to běžné. Zvenku mohou působit chladně, odtažitě, někdy až nezúčastněně. Často se o nich říká, že jsou „uzavření“ nebo „asociální“. Jenže tohle označení realitu spíš zkresluje, než vysvětluje. V některých případech nejde o problém ve vztazích, ale o
Rozlišujeme tři bipolární poruchy. Bipolární poruchu typu I., kdy člověk zažije alespoň jednu manickou epizodu, bipolární poruchu II. typu, kdy převažují depresivní epizody a hypománie. Trojici uzavírá cyklothymie, kdy člověk nedosahuje takové vážnosti symptomů, aby se mohla diagnostikovat bipolární porucha – jsou přítomné mírnější deprese a hypománie, proto se často označuje za mírnější formu bipolární
Jsou chvíle, kdy se něco nenápadně změní. Sedíš v místnosti, mluvíš s lidmi, reaguješ, všechno běží normálně, ale uvnitř máš pocit, že jsi o krok vedle. Jako bys nebyl úplně součástí toho, co se děje. Vnímáš svět, ale nedotýká se tě tak, jak by měl. Emoce jsou slabší, vzdálenější, někdy úplně otupené. Někdo to popisuje
