Zdravotní sestra na psychiatrickém oddělení si všimne pacienta, který od rána sedí na kraji postele ve stejné poloze. Nemluví. Nejí. Když mu někdo zvedne ruku a pak ji pustí, ruka zůstane ve vzduchu přesně tam, kde ji nechal, jako figurína ve výloze. Kdyby ho člověk neznal, řekl by, že spí s otevřenýma očima. Jenže on nespí. Je…
Tep, dech, tlak na hrudi nebo stažený žaludek nejsou jen tělesné pocity. Mozek je neustále čte a používá při regulaci emocí. Když se tento systém změní, může se změnit i naše prožívání psychiky. Většinu času si svého těla téměř nevšímáme. Srdce bije, plíce dýchají, žaludek pracuje, krev proudí cévami a svaly neustále vysílají do mozku…
Každý na trauma reaguje jinak a není záruka, že se u obou dvou lidí, kteří si prošli traumatem, vyvine PTSD. Zajímavým faktorem pro PTSD, ale také pro disociativní poruchy a projevy disociativního spektra je neurodivergence. Zatím statistiky provedené na základě dotazníků naznačují, že u lidí s autismem by se mohla častěji objevovat disociativní symptomatika, obzvlášť ve…
Dlouhodobé odmítání, ponižování, šikana nebo pocit, že člověk stojí na okraji společnosti, mohou ovlivnit psychiku mnohem hlouběji, než si uvědomujeme. Vědci tento fenomén označují jako sociální porážku. Existuje druh bolesti, který na těle není vidět. Člověk přijde domů z práce, zavře za sebou dveře a navenek se vlastně nic zvláštního nestalo. Nikdo ho nezbil, nikdo…
Člověk může vědět, kde je, kdo je a co se kolem něj děje, a přesto mít pocit, že svět není skutečný. Depersonalizace a derealizace patří mezi málo známé zkušenosti, které mohou být velmi děsivé. Některé psychické zkušenosti se popisují velmi těžko. Když má člověk depresi, může říct, že je smutný, vyčerpaný nebo že necítí radost.…
Většinu života vůbec nepřemýšlíme nad tím, kdo řídí naše vlastní myšlenky a jednání. U některých lidí se tento samozřejmý pocit může narušit. Neurověda dnes zkoumá, proč se to může dít právě při psychóze. Člověk během běžného dne udělá stovky věcí, nad kterými vůbec nepřemýšlí. Vezme do ruky hrnek, otevře dveře, zvedne telefon, napíše zprávu, otočí…
Podobně jako u mnoha jiných duševních nemocí, i disociativní poruchy představují spektrum představované společným znakem – přerušení v prožívání vlastní identity. Samotná disociativní porucha identity je známá pro různé podoby amnézie a rozdělené části osobnosti, tzv. altery. A co když amnézie není tolik přítomná? Co když části nejsou jednotlivé, ale pořád člověku připadají vzdálené, ačkoli…
Když někdo v našem okolí onemocní depresí nebo jiným duševním onemocněním, většina z nás udělá jednu naprosto přirozenou věc. Začne hledat správná slova. Chceme druhého uklidnit, dodat mu naději, povzbudit ho nebo mu ukázat, že jeho situace není bezvýchodná. Je to vlastně projev zájmu. Jenže právě v tu chvíli se často stane něco zvláštního. Čím více se snažíme…
Když někdo, koho máme rádi, onemocní depresí, přirozeně mu chceme pomoci. Jenže právě u deprese může být překvapivě těžké poznat, co vlastně dělat. Když si člověk zlomí nohu, odvezeme ho k lékaři, pomůžeme mu s nákupem a víme přibližně, co od nás potřebuje. Deprese takto čitelná není. Člověk může sedět vedle vás na pohovce, fyzicky…
Když se řekne deprese, většina lidí si představí smutek. Ve skutečnosti ale mnoho pacientů popisuje něco úplně jiného. Nejsou neustále smutní. Spíš mají pocit, že se ze života vytratila jeho přitažlivost. Věci, které je dříve těšily, najednou působí neutrálně. Hudba zní stejně jako dřív, oblíbené jídlo chutná stejně, přátelé se nezměnili. Přesto jako by mezi…
