Rozlišujeme tři bipolární poruchy. Bipolární poruchu typu I., kdy člověk zažije alespoň jednu manickou epizodu, bipolární poruchu II. typu, kdy převažují depresivní epizody a hypománie. Trojici uzavírá cyklothymie, kdy člověk nedosahuje takové vážnosti symptomů, aby se mohla diagnostikovat bipolární porucha – jsou přítomné mírnější deprese a hypománie, proto se často označuje za mírnější formu bipolární
Jsou chvíle, kdy se něco nenápadně změní. Sedíš v místnosti, mluvíš s lidmi, reaguješ, všechno běží normálně, ale uvnitř máš pocit, že jsi o krok vedle. Jako bys nebyl úplně součástí toho, co se děje. Vnímáš svět, ale nedotýká se tě tak, jak by měl. Emoce jsou slabší, vzdálenější, někdy úplně otupené. Někdo to popisuje
Když se řekne schizofrenie, spousta lidí si představí „rozdvojenou osobnost“ nebo nebezpečného člověka, který neví, co dělá. Jenže realita je mnohem tišší a mnohem méně nápadná. Ve skutečnosti jde o onemocnění, které zásadně mění způsob, jakým člověk vnímá svět, přemýšlí o něm a prožívá sám sebe. A právě proto bývá tak nepochopené. Ne proto, že
Ani v remisi se myšlení nevrací úplně do původního stavu. Jemná zkreslení mohou zůstat a ovlivňovat rozhodování i vnímání reality. Jak je rozpoznat? Remise bývá vnímaná jako návrat do normálu. Stav, kdy příznaky odezní, stabilita se vrátí a člověk může znovu fungovat bez výrazných omezení. A do velké míry to tak opravdu je. Přesto se
Vzpomínky na mánii a depresi nejsou stejné. Jedna může zpětně působit silnější, druhá se rozplývá. Jak funguje emoční paměť a proč zkresluje náš pohled na vlastní zkušenost? Když se člověk ohlédne zpátky na vlastní psychické epizody, často zjistí, že si je nepamatuje tak, jak se skutečně odehrály. Nejde jen o detaily nebo přesné situace. Mění
V mánii nejde o ztrátu kontroly. Naopak. Rozhodnutí působí jasně, logicky a správně. Co se v tu chvíli děje v mozku a proč se realita začne nenápadně posouvat? Mánie je často popisovaná jako ztráta kontroly, impulzivita nebo neschopnost realisticky uvažovat. Jenže zevnitř tenhle popis neodpovídá realitě. Pro člověka v mánii totiž rozhodování nepůsobí chaoticky. Naopak.
„Ataka je tu pro všechny, kteří usilují o své zotavení nebo pro ty, kteří chtějí v zotavení podpořit druhé,“ vítá domovská stránka projektu ataka space. Původně projekt Jany Vítové začínal jako blog se sdílením o zkušenostech s psychickými obtížemi, dnes už se jedná o samostatnou firmu, která aktivně zprostředkovává peer konzultace jak pro veřejnost, tak i ve
Relaps nepřichází ze dne na den. Často mu předchází nenápadné změny, které snadno přehlédneme. Jaké jsou první signály, že se psychika začíná měnit? Relaps většina lidí vnímá jako náhlý zlom. Moment, kdy se „něco pokazí“ a stav se během krátké doby výrazně zhorší. Jenže ve skutečnosti to tak většinou nefunguje. Změna často začíná mnohem dřív.
Spánek není jen o počtu hodin. Rozhoduje jeho struktura, rytmus a kvalita. Jak spánková architektura ovlivňuje emoce, stabilitu a vznik psychických potíží? Když se mluví o spánku, většinou se to zjednoduší na počet hodin. Osm hodin je ideál, méně je špatně, více je lepší. Jenže realita je složitější. Nejde jen o to, jak dlouho spíme,
„Časně zpozorovaná krize se zvládá lépe než nezpozorovaná,“ je fajn rada, dokud člověk nezpanikaří a nepustí se do něj strach. Bipolární porucha navíc často vyžaduje pomoc medikace, přitom pilulky pro své uživatele nepředstavují vždy první možnost – medikace není dostupná, nejste si jistí, co se s vámi děje, měníte léky, snažíte se najít své hranice,
