Závislost se nikdy netýká jen nás samotných, přestože nás často zavede hluboko do vlastních myšlenek a zrak se nám zaměří jen na bolest uvnitř. Na povrchu to může vypadat, že si jedinec škodí především sobě, ale ve skutečnosti s sebou stahuje dolů i své nejbližší, a to zejména rodinu. Rodina funguje jako organismus, ve kterém
Hraniční porucha osobnosti (zkratkou HPO, anglicky BPD z Borderline Personality Disorder) patří mezi nejnáročnější a nejbolestivější duševní poruchy. Lidé ji přirovnávají k životu bez emoční kůže – tedy bez ochranného obalu, kdy každý nepatrný podnět nebo dotyk působí nesnesitelnou bolest . Život s touto poruchou tak připomíná emoční horskou dráhu, na níž se střídají ostré vzestupy a pády, často v extrémní intenzitě . Okolí
Maladaptivní chování je způsob, jakým se lidé (vědomě či nevědomě) snaží vyrovnat s úzkostí, stresem nebo nepříjemnými emocemi, přičemž si krátkodobě uleví, ale dlouhodobě si tím často škodí. Jde o jednání, které brání adaptaci na běžné životní situace – například plnění povinností, navazování vztahů nebo zvládání změn – a ztěžuje člověku fungování ve společnosti. Tyto
Duševní onemocnění v rodině má dalekosáhlé dopady na vztahy mezi generacemi. Porucha jednoho z rodičů se často promítá do chování a prožívání celé rodiny, a její nástup lze považovat za „krizi“ životního cyklu rodiny. Například u chronických poruch (jako je schizofrenie) musí rodina nečekaně „přehodnotit“ svůj dosavadní život a začlenit toto nové břímě do každodennosti.
Psychedelika se vracejí do medicíny jako slibný nástroj léčby deprese, PTSD a úzkostí. Vědecké studie ukazují jejich účinnost v kombinaci s terapií. Jaká je aktuální situace v ČR a jaké otázky přináší tato psychedelická renesance? Psychedelická renesance označuje znovuobjevení potenciálu halucinogenních látek v léčbě duševních onemocnění. Po desetiletích zákazu a stigmatizace se vědecký zájem opět
Závažná duševní onemocnění, jako je bipolární porucha či schizofrenie, výrazně ovlivňují každodenní život. Tento článek představuje osvědčené copingové strategie, které pomáhají pacientům zvládat příznaky a žít kvalitnější život. Terapeutická podpora. Dobrá spolupráce s odborníky (psychology, psychiatry) pomáhá pacientům osvojit si účinné copingové strategie – tedy způsoby zvládání stresu a příznaků nemoci v každodenním životě. Závažná
Počet lidí s duševními problémy v Česku prudce roste – a nejvíce mezi mladými z generace Z. Proč právě oni trpí nejvíc? A co říkají odborníci o příčinách, systému péče i tom, co můžeme změnit? Ještě nedávno se mělo za to, že mládí je nejšťastnějším obdobím života – plným optimismu a naděje. Nové výzkumy a statistiky však ukazují pravý opak. Mladé generace se aktuálně potýkají s vážnou
Elektrošoky. Slovo, které v mnoha lidech vyvolá děs. Před očima naskočí černobílý záběr z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, zkroucené tělo, křik, násilí. A přitom – skutečnost je úplně jiná. Elektrokonvulzivní terapie, zkráceně ECT, je dnes jednou z nejúčinnějších metod léčby těžké deprese, bipolární poruchy i některých psychotických stavů. Provádí se výhradně za plné anestezie
Deprese a mánie ovlivňují nejen mysl, ale i tělo. Změny srdečního tepu, tělesné teploty či hormonálních hladin jsou fyziologické otisky psychického stavu. Jak funguje propojení mezi psychikou a tělem? Duševní poruchy nejsou jen otázkou psychiky. To, co prožíváme ve své hlavě, se nevyhnutelně odráží na každém aspektu našeho těla. Deprese a mánie nejsou výjimkou –
Co je selektivní mutismus? Selektivní mutismus je komplexní úzkostná porucha, která postihuje především děti, a projevuje se tím, že nejsou schopny mluvit v určitých sociálních situacích, i když jindy, například doma s rodinou, komunikují normálně. Tento stav není způsoben nedostatkem schopnosti mluvit nebo porozumět řeči, ale je spojen s intenzivním pocitem úzkosti či strachu. Děti
