Lidé jsou sociální bytosti. Od dětství se učíme odhadovat, co si ostatní myslí, co cítí a proč se chovají určitým způsobem. Když nám kolega ráno neodpoví na pozdrav, automaticky hledáme vysvětlení. Možná je unavený. Možná ho něco trápí. Možná se soustředí na práci. Tento proces probíhá neustále a většinou si ho ani neuvědomujeme. Psychologové mu…
Po většinu dvacátého století byly trauma a psychóza považovány za dva oddělené světy. Trauma bylo spojováno především s úzkostmi, posttraumatickou stresovou poruchou nebo depresí. Psychóza byla naopak chápána jako biologické onemocnění mozku, které s životními zkušenostmi souvisí jen okrajově. V posledních dvaceti letech se však začal objevovat stále větší počet studií, které tento jednoduchý pohled…
Když se mluví o psychóze, většina pozornosti se soustředí na její nejviditelnější projevy. Bludy, halucinace nebo hospitalizace bývají tím, co si lidé s tímto onemocněním nejčastěji spojují. Mnohem méně se ale mluví o problému, který může přetrvávat dlouho po odeznění akutních příznaků. Mnoho pacientů totiž popisuje zvláštní zkušenost. Psychóza skončila, realita se stabilizovala, ale některé…
Když se mluví o schizofrenii nebo schizoafektivní poruše, většina lidí si představí halucinace, bludy nebo ztrátu kontaktu s realitou. Tyto příznaky jsou bezpochyby důležité a často představují důvod, proč člověk vyhledá odbornou pomoc. Někteří psychiatři a výzkumníci však dlouhodobě upozorňují, že pod povrchem těchto viditelných projevů může existovat něco ještě hlubšího. Něco, co se týká…
Většina lidí si představuje, že mozek funguje podobně jako kamera. Oči zachytí svět kolem nás, mozek obraz zpracuje a my pak vidíme realitu takovou, jaká skutečně je. Tento pohled je intuitivní a na první pohled dává smysl. Moderní neurověda však v posledních desetiletích dospěla k překvapivému závěru. Mozek ve skutečnosti není pasivním pozorovatelem reality. Je…
Když si většina lidí představí psychózu, vybaví si člověka, který věří něčemu očividně nepravdivému. Možná si představí bludy o sledování tajnými službami, zvláštních schopnostech nebo skrytých zprávách v televizi. Takový pohled ale zachycuje až konečný výsledek celého procesu. Moderní psychiatrie se dnes stále více zajímá o otázku, co těmto přesvědčením předchází. Proč vůbec vzniknou? Co…
Když se mluví o psychóze, většina lidí si představí její nejviditelnější projevy. Bludy, halucinace, hospitalizace nebo ztrátu kontaktu s realitou. Veřejná pozornost se přirozeně soustředí na akutní fázi nemoci, protože právě ta bývá nejdramatičtější a pro okolí nejvíce znepokojivá. Mnohem méně se ale mluví o období, které může následovat poté. O stavu, který někteří pacienti…
Disociativní porucha identity (DID) vzniká jako reakce na traumatické události v dětství, které mozek nedokáže zpracovat, proto si je „rozdělí.“ Aby člověk dokázal pokračovat dál, hlava si vytvoří vlastní systém, který dokáže udržet více přesvědčení a pohledů, a tak se traumatu přizpůsobit. Systém se skládá z tzv. alterů (alternativních identit, osobností). Přestože popis DID působí nápadně, jeho…
Když si člověk zlomí nohu, většina lidí chápe, že po zahojení nemusí být všechno úplně stejné jako před úrazem. Někdy zůstane jizva, jindy omezená hybnost nebo vyšší citlivost na zátěž. U psychických nemocí si ale často představujeme jiný scénář. Buď je člověk nemocný, nebo je zdravý. Jakmile epizoda skončí, měl by se podle této představy…
Když člověk prodělá první depresivní, manickou nebo psychotickou epizodu, většinou se soustředí na jedinou otázku. Jak se z ní dostat ven. Jen málokdo v té chvíli přemýšlí nad tím, co se bude dít za několik let. Moderní psychiatrie ale stále více zkoumá fenomén, který naznačuje, že psychická onemocnění nemusí být pouze opakujícími se událostmi. Je…
