Remise u deprese neznamená, že nemoc zmizela. Znamená spíše období klidu, kdy se člověk vrací k běžnému fungování, ale stále musí být opatrný. I když poctivě beru léky, dodržuji režim a snažím se žít zdravě, někdy mě nemoc stejně přemůže. Den začne jako každý jiný – a najednou přijde pád. A není to moje chyba.
Úzkost a negativní myšlenky dokážou proměnit mysl v neustálé bitevní pole. Člověk bojuje sám se sebou a často neví, jak z toho ven. Zatímco okolí vidí úsměv, uvnitř zuří bitva. Tento článek odhaluje, s čím se lidé s psychickým onemocněním potýkají v běžném životě — a proč potřebují pochopení, nikoli soucit. Psychická nemoc není něco,
Osobní zpověď muže, který prošel šesti atakami schizofrenie, od prvních příznaků ve 34 letech až po současný život v léčbě. Příběh o halucinacích, bezdomovectví, alkoholu a postupném nalézání stability díky odborné pomoci. První schizofrenní epizoda se u mě objevila ve 34 letech. Spouštěčem bylo to, že jsem byl bezdomovec, na kterém podle mě nikomu nezáleželo.
Deprese a další psychické nemoci jsou často zlehčovány, protože nejsou vidět. Zatímco fyzická bolest je pochopitelná, psychická bolest bývá přehlížena. Zlomená noha? Každý chápe, že potřebujete klid a léčbu. Deprese? „Vzchop se, je to jen v hlavě.“ Proč společnost bere fyzické nemoci vážně, zatímco ty psychické zpochybňuje? Jaké by to bylo, kdyby duševní bolest byla
Dětství, které mělo být bezpečným útočištěm, se změnilo v boj o přežití. Vzpomínky, které nikdy nezmizí, a jizvy, které nejsou jen na těle. Tento příběh není jen o bolesti, ale i o cestě k uzdravení, síle přežít a najít svou vlastní hodnotu navzdory minulosti. Narodilo jsem se v Chebu, ale vyrůstalo v dětském domově v
Negativní myšlenky dokážou člověka zničit víc než okolí. Často jsme to právě my sami, kdo si ubližuje nejvíc. V tomto článku popisuji vlastní zkušenost s vnitřním bojem. Bojovat s duševní nemocí znamená čelit nejen výkyvům nálad, ale i vlastnímu kritickému hlasu, který říká, že nejsem dost dobrý. Učím se ho umlčet a být sám sobě spojencem, ne nepřítelem.
Sebevražedné myšlenky jsou jedním z nejtěžších projevů psychické bolesti. Lidé, kteří je zažívají, často bojují s pocity beznaděje a nepochopení. V tomto článku se zamýšlím nad tím, co za nimi stojí. Tento článek bude upřímný, surový a možná i nepohodlný ke čtení. Ale právě proto je důležité ho napsat. Sebevražda je jedno z největších tabu naší společnosti. Lidé
Deprese často bere energii a motivaci. Člověk pak může působit líně, ale ve skutečnosti jde o projev psychické nemoci. Jaký je rozdíl mezi leností a depresí? Někdy se zdá, že svět očekává neustálou aktivitu, zatímco já se snažím jen projít dnem. Pasivita nebyla volbou, ale součástí mého života. Proč je tak těžké najít motivaci, i
Jmenuji se Jitka, je mi 46 let a mám dva syny. Už od dětství bylo jasné, že se mnou není něco v pořádku. Moje máma byla velmi vnímavá a spolu s učitelkami ve školce si brzy všimla, že mám své nálady. Ráda jsem si hrála s dětmi, ale čas od času jsem se úplně uzavřela
První návštěva psychiatra bývá pro mnoho lidí plná strachu a nejistoty. Často ji odkládají právě kvůli obavám z diagnózy nebo léčby. V tomto článku popisuji vlastní zkušenost. První návštěva psychiatra mě vyděsila, poslední mě osvobodila. Cesta za diagnózou byla plná otázek, strachu i neupřímnosti. Dnes už vím, že klíčem k pochopení sebe sama je odvaha
Napsat příběh
