Psychofarmaka jsou komplikovaným tématem, protože i když věříte, že pomohou, brát léky na psychiku je zvláštní pocit. Málokdo přebírá medikaci s úsměvem, ačkoli nakonec je fajn poskytnout si tu naději. Stojí to opravdu za to? Někdy ano. Antidepresiva ovlivňují víc než náladu, ale když už někdy nepomohou, tak jak bych chtěla, alespoň poskytnou nový pohled, otevřou…
Když to všechno jde do háje, vztek zůstává neochvějným dvojčetem smutku. Ne jenom jako obrana, ale věřím, že vztek (i když je občas na všechny a na všechno) má někde své místo. V určitý moment, přestože si nedokážete představit běžný život, v ten moment člověk želí, co mohlo být – obvykle před vyhledáním pomoci, nebo…
Asi před rokem jsem zde popisovala příběh člena rodiny. Říkáme ji zde Magda. Pokud bude zájem zveřejnit, zde je krátké pokračování jejího příběhu. Třeba některým pomůže pochopit sebe sama. Magda – hraniční porucha osobnosti, různé sexuální orientace – z donucení docházela na terapie. Neměla je ráda, byly pro ní jen zajímavá omluvenka ze školy. Škola…
Některé psychické poruchy mají kořeny hluboko v genech. Samotná genetika ale nestačí – spouštěčem bývá kombinace vnitřní zranitelnosti a vnějších vlivů, které člověk během života zažije. Někdy přemýšlím, jestli se psychická nemoc nerodí už dávno předtím, než si jí všimneme. Jako by byla ukrytá v genech a čekala na okamžik, kdy ji probudí spouštěč. V…
Častým slovem, které vídám v souvislosti v motivacemi za sebepoškozujícím chováním, bývá trest. Ty další mimochodem bývají: Též často slýchám, že sebepoškozování není o upoutávání pozornosti. Jenže co když je? Co když se tím opravdu pokoušíme někoho upozornit? Sebepoškozování se sice vynořuje obvykle v pozdějším věku v podobách pálení, řezání, kousání, po kterém zůstávají jizvy. Tehdy obvykle okolí zpozorní,…
Naše paměť není přesný záznam reality. Je ovlivněná emocemi, prožitky i aktuálním psychickým stavem, což může vést k tomu, že si události pamatujeme jinak, než se skutečně staly. V hlavě mám obrazy, které se prý nikdy nestaly. Jiné okamžiky si vybavuji s jistotou, ale lidé kolem mě tvrdí, že to bylo jinak. A tak se…
1. Úvodní část Jsem Katka, mám 35 let a žiji život, který byl od dětství plný výzev. Mám ráda hudbu, tanec a malé radosti, které přinášejí úsměv nejen mně, ale i lidem kolem mě. V současnosti se věnuji péči o sebe, své blízké a osobnímu rozvoji. 2. Diagnóza a symptomy Trpím depresí, úzkostnou poruchou a…
Po období euforie a extrémní energie často přichází ticho. Stav, kdy člověk ztrácí sílu, smysl i motivaci. Tento kontrast je jedním z nejtěžších aspektů bipolární poruchy. Mánie mě vynesla vysoko, až jsem si myslel, že jsem konečně našel sám sebe. Jenže po každém výstupu přišel propad. Ne vždy do deprese. Častěji do zvláštní prázdnoty, kterou…
Schizoafektivní porucha není jen o jednotlivých epizodách, ale o tom, jak ovlivňují celý život. Jedna ataka může změnit roky stability a zanechat stopu, která nezmizí ani po návratu do klidu. Když jsme stabilní, žijeme úplně normálně. Pracujeme, tvoříme, bavíme se. Ale jakmile přijde epizoda, všechno dobré se smaže. Proč má jedna ataka větší váhu než…
Říká se, že nejtěžší je si o pomoct požádat. Ať už mluvíme o depresích, poruchách příjmu potravy nebo závislostech. Proč? Protože nemoc vás nutí věřit, že nejste nemocný dost. Nemáte zas tak nízkou váhu, nejste závislí tak dlouho, nemáte natolik poničené tělo, pořád se přece dokážete zvednout z postele. Proto může být těžké ozvat se o pomoc.…
Napsat příběh
