Skrytá deprese je stav, kdy člověk navenek působí šťastně, ale uvnitř prožívá hluboký smutek. Tento rozpor je často neviditelný pro okolí. Vždycky jsem byl ten, kdo rozesmával ostatní. Už od dětství jsem se snažil být tím, kdo dokáže zlepšit náladu, kdo dokáže odlehčit atmosféru a vnést do místnosti úsměv. Být veselý a vtipný se pro
Psychiatrické léky jsou pro mnoho lidí strašákem. Mají obavy z vedlejších účinků nebo změny osobnosti. V tomto článku popisuji vlastní zkušenost s léčbou. Léky mi pomáhají udržet stabilitu v moři duševních výkyvů. Místo hledání síly v chaosu volím rovnováhu, protože bez léků riskuji, že se ztratím ve vlastních emocích a nekontrolovatelných stavech. Většina z nás má představu o tom,
Já…. tři v jednom Jmenuji se Alena, je 45 let a s BAP druhého typu žiju asi tři roky. Kdysi jsem to byla jen Já….. někdy veselá, jindy smutná nebo lehce úzkostná. Po třicítce se objevilo Já depresivní…… a po čtyřicítce Já hypomanické. Momentálně funguju ve třech režimech, které si zrovna moc podobné nejsou. 1.
Těžká deprese je stav, který člověka úplně vyčerpá fyzicky i psychicky. V tomto článku popisuji vlastní zkušenost s hlubokou depresí, včetně myšlenek, které přichází, a cesty zpět. Cesta do pekla a zpět – tak nějak se dá popsat hluboká deprese, ze které se člověk dokáže zotavit. Deprese je nemoc jako každá jiná, jen není vždy
Dlouhodobá psychická zátěž a zničená imunita se nakonec obrátili proti mě. Vypadá to na roztroušenou sklerózu. Řekla tehdy doktorka v nemocnici a odešla bez slůvka vysvětlení.. Bylo mi 24 let. Šok a bezmoc se změnila v hlad po vědomostech a odhodlání s nemocí bojovat. Tehdy jsem obětovala dálkové studium na vysoké škole, abych zvládla chodit
Začínající deprese se často projevuje nenápadně. V tomto článku popisuji první příznaky, které jsem na sobě pozoroval, ještě než se rozvinula naplno. Cítím, že něco není v pořádku. Malý, ale neustávající stres, který mě neustále provází. Mám pocit lehkého mravenčení po těle a často mám pocit, jakoby se mi podlamovaly kolena. Připadám si, jako bych
Jmenuji se Zuzana a je mi dvacet let. Jsem studentka vysoké školy pedagogické a sociální a trpím hraniční poruchou osobnosti (hpo). Moje problémy začaly už, když jsem byla malá. Měla jsem těžké dětství, ze kterého si nesu traumata. Rodiče mě začali posílat k psychologům a neurologům už, když mi bylo deset let. Diagnostikovali mi adhd
Mám bipolárku a netajím to. Jen jsem o tom nikdy moc nepsala. Hodně čtu, ale psaní mi nikdy nešlo. Zkusím to teď. Jsem Renáta, bude mi 48 let. Nemoc mi spustilo chování mého tehdejšího manžela. Bylo mi cca 32 let a byla jsem šťastná a zdravá máma dvou prcků. Filipovi bylo 8 a Verunce 4
Jmenuji se Terka a je mi 30 let. Žiju ve spokojeném vztahu s přítelem v domě společně se třemi kočkami. Pracuji jako farmaceutický laborant v lékárně a ve volném čase cvičím jógu, věnuji se zahradě a v chladnějších měsících maluji obrazy. Trpím bipolární poruchou. Psychické potíže mám již od dětství, ale až v dospělosti se
Jako dítě jsem byla hodně aktivní a měla svou hlavu, prostě ADHD. Ale neměla jsem ji v papírech a nebyla jsem oficiálně diagnostikovaná. Moje mamka je hodně v určitých věcech rázná a kouká na to jak ona a rodina vypadá v okolí jelikož bydlíme ve vesnici na kraji středního města v MSK a velice si
Napsat příběh
