Častým slovem, které vídám v souvislosti v motivacemi za sebepoškozujícím chováním, bývá trest. Ty další mimochodem bývají: Též často slýchám, že sebepoškozování není o upoutávání pozornosti. Jenže co když je? Co když se tím opravdu pokoušíme někoho upozornit? Sebepoškozování se sice vynořuje obvykle v pozdějším věku v podobách pálení, řezání, kousání, po kterém zůstávají jizvy. Tehdy obvykle okolí zpozorní,
Strašně špatně se mi tentokrát hledala úvodní věta článku. Chtěla jsem říct, že je pravda, že poruchy příjmů potravy mají co dělat s tělem, jeho vzhledem a strachem z nepřijetí. Taky že je pravda, že do určité míry se asi nemůžeme krmit čokoládou pořád. Že když se z PPP uzdravujeme, je fajn, že na nás většinou dohlíží
Naše paměť není přesný záznam reality. Je ovlivněná emocemi, prožitky i aktuálním psychickým stavem, což může vést k tomu, že si události pamatujeme jinak, než se skutečně staly. V hlavě mám obrazy, které se prý nikdy nestaly. Jiné okamžiky si vybavuji s jistotou, ale lidé kolem mě tvrdí, že to bylo jinak. A tak se
Poruchy příjmu potravy (PPP) zasahují nejen do psychického zdraví, ale demolují i tělo, což je dělá jedny z nejnebezpečnějších duševních onemocnění. Obvykle o nich mluvíme ve spojitosti s dospívajícími dívkami, kdy se obvykle objeví poprvé, jenže přetrvávají klidně i celý život a zkušenosti s nimi mívají ženy a muži i vyššího věku. Rozlišuje se více
