U psychofarmak se málokdy léčí samotná nemoc –  není jedna pilulka na všechny symptomy jednoho duševního onemocnění. Stejně jako nedokáží vyléčit příčinu, ale dokáží zmírnit symptomy. Podle toho, o jaké symptomy se jedná, se psychofarmaka rozdělují na sedm skupin:

• Antidepresiva

– používají se delší dobu

– první změny během cca tří týdnů

– i k léčení spánku, zlepšují funkci nervových spojení

• Antipsychotika

– tlumí agresi a neklid, úzkost, manické výkyvy

– někdy i jako stabilizátory nálady

– zlepšení kontaktu s realitou

– blokují dopamin

• Anxiolytika

– krátkodobé, k rychlému zmírnění úzkosti

– rychlá účinnost, ale nesmí se používat dlouhodobě, jinak hrozí závislost

• Hypnotika/sedativa

• Stabilizátory nálady

– mírní, předcházejí propadům i výkyvům

• Neuroprotektiva/kognitiva

– podpora funkce a metabolismu nervových buněk

– posílení paměti, pozornosti, myšlení

• Psychostimulacia (pouze ADHD a narkolepsie)

Účinky

Léky neovlivňují osobnost jedince, ale ulehčují jeho prožívání podle potřeby. Zároveň pomáhají i s fyzickými projevy např. úzkosti, deprese a únavě plynoucí z nich, napravují spánek a zlepšují soustředění. Protože mají za úkol hlavně zmírnit symptomy, mělo by dojít ke stavu, kdy se mysl nemusí uchylovat k některým obranným mechanismům. Sebepoškozovací tendence, černé myšlenky by měly ztratit na intenzitě. V případě antidepresiv dochází k pozvednutí nálady nebo zvýšení energie. Medikace není samospasící, ale je to fajn berlička.

Po nasazení, kdy si tělo na látky zvyká, se vedlejší účinky projevují častěji, většina z nich časem odezní. Některé vedlejší účinky přetrvávají a je důležité je probrat s psychiatrem, aby nenapáchali více škody než užitku, případně vyměnit léky. Výměna léku bývá běžná a někdy chvíli trvá, než se najde ten správný.  (Ironicky všeobecně platí, že čím více vám léky uleví, tím více vedlejších účinků je člověk ochotný snést.) Účinky léku zároveň mohou pomoci v diagnostice nebo doplnit celkový klinický obraz, protože se mohou projevit jiné rysy obtíží, které předtím zakrývaly symptomy odstraněné medikací.

Na druhou stranu, protože dochází k uvolnění obranných mechanismů (např. disociace), u některých pacientů se mohou emoce projevit silněji. Člověk může být úzkostnější, může mít častěji sebepoškozovací impulzy, ale ty by neměly být tak silné, aby se jim poddal. Mělo by se též jednat o přechodný stav, který je ovšem dobré probrat s lékařem. Myslím, že tady se ukazuje účinek a práce s léky – můžete být na medikaci a stále se potýkat s různými potížemi, ale léky by vám měli umožnit najít energii, sílu, motivaci pro sebe něco udělat, rozebrat obtíže na psychoterapii nebo najít jinou cestu.

Čemu se vyhnout

• Grepová šťáva – zvyšuje hladinu léku do toxických hodnot
• Třezalka tečkovaná – snižuje hladinu léku a zvyšuje hladinu serotoninu
• Alkohol

Zdroje

ŽIVOT ZA ZDÍ. Fungování moderních antidepresiv v mozku. Youtube. Dostupné z: https://youtu.be/dBReAp6NKK0?si=Or2qVJisQbkt4IaS. [cit. 2025-12-24].

PN BOHNICE. Psychofarmaka. Online. Dostupné z: https://www.youtube.com/live/sOIXWpbcFcg?si=rH2T46dJzEtJfKPp. [cit. 2025-12-24].