Narcistická porucha osobnosti (NPD) se u člověka vyvíjí od raného dětství, kdy zabraňuje správnému vývoji osobnosti – následky přichází v podobě narušení vědomí vlastní hodnoty, rozštěpení identity, emoční nedostupnosti. Během dospívání a v dospělosti si člověk svou identitu brání grandiózními představami, má velké nároky na sebe i ostatní, nedokáže se vcítit do ostatních, sleduje emoce zaměřené pouze směrem k sobě. Nebo se může vydat opačnou cestou – věří, že je nejhorší, že vše špatné se děje kvůli němu, jeho vlastní já je zcela potlačeno. Přesto nedokáží ani jeden existovat bez druhého člověka. Pokud by to ovšem fungovalo, narcista by neměl důvod obrátit se na odborníka. 

Duální diagnózy

Vedle NPD se často objevují deprese, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, vyčerpání. Narcis je fixovaný na výkon, tedy láska může přijít pouze za splněných podmínek.

Příznaky poruchy příjmu potravy zde přicházejí jak kvůli potřebě kontroly, tak dokonalému vzhledu či snaze dosáhnout nějaké identity skrz již dané role. U lidí s NPD často chybí vzor, podle kterého by si osobnost dokázaly formovat. Není náhodou, že se jedná o lidi s jistým charismatem nebo výrazným chováním – leckdy se jedná o snahu „nacpat se“ do obrázku, který splňuje jejich podmínky o přijetí. Když jejich představa není tak jasná, může okolí či někdy i jim samotným připadat spíše jako karikatura. 

Devalvace, štěpení, idealizace

Jak jsem už zmínila, lidé s NPD točí většinu svých projevů přes získání iluze vlastní hodnoty. Jednání s lidmi může občas vypadat jako boj o jejich pozornost, uznání a odmítnutí spadá rychle do slovních útoků či „protiútoku“ na člověka, který by jim jejich křehkou iluzi narušil. Většina z narcisů, pokud již neznají svou diagnózu si svého vlastního chování není vědoma, případně nechápou, proč je to špatně. Očekávají, že všichni ostatní myslí stejným způsobem. Tento protiútok je ve skutečnosti obrana, ale tak pečlivá, že není vidět, co vlastně brání. Spousta NPD nedokážou své emoce pojmenovat, nebo o nich neví. Ne že by je neměli, jenom se s nimi nikdy nenaučili pracovat, aniž by je jejich emoce bolely. Jedinou „bezpečnou“ emocí se časem stala zlost, možná závist, která člověka neustále žene vpřed, brání ho. Ale zároveň ho uzavírá do sebe, znemožňuje navázat jakoukoli vazbu s ostatními. Svou osamělostí a bolestí spojovanou se vztahy se někdy NPD překrývá nebo plete s hraniční poruchou osobnosti. 

Odraz narcistické osobnosti

Po narcistickém zranění tedy dojde k vytvoření bezpečného štítu, narcistické osobnosti. Ačkoli s narcistickou poruchou se člověk vydá na psychiatrii vzácně, pokud k tomu dojde dochází k rozebrání traumat a snaze pojmenovat vlastní emoce, vybudovat sebereflexi. Narcistická porucha se nedá vyléčit, ale je možné výrazně zmírnit její projevy a alespoň odstranit jiné psychické potíže s ní spojené.

Zdroje:

BARTOŠ, František. Narcismus: Teorie, výzkumy a možnosti jeho měření. Online. AntropoWeb. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/cs/narcismus-teorie-vyzkumy-a-moznosti-jeho-mereni. [cit. 2025-10-15].

RÖHR, Hans – Peter. Narcismus – vnitřní žalář. 2016. Portál, 2016. ISBN 9788026210801

The Nameless Narcissist – blog. Online. Dostupné z: https://www.youtube.com/@Thenamelessnarcissist/shorts. [cit. 2025-10-14].

Autor: Anna Ž.