Lucie je žena, které je čerstvě 40 let a její život je poznamenán řadou psychických problémů. Mimo jiné má ADHD a poruchu příjmu potravy. Tyto problémy se naučila zvládat, ačkoli to pro ni nebylo vždy jednoduché.

Lucie říká, že se učí, jak se svými problémy žít. Snaží se je zvládat a předcházet zásadním atakům, jako jsou panické ataky, kdy má pocit, že nemůže dýchat. Život je náročný, ale miluje ho. Období, kdy je venku hezky a může být v přírodě, ji uklidňuje.

Bohužel, už není schopná cestovat tak, jak by chtěla. Když někam vyjede, je to fajn, ale raději cestuje s někým. Před cestou cítí diskomfort a stres kvůli nejistotě, co se může stát. V práci nebo v obchodě ji často přepadne nějaká informace a ona reaguje podrážděně, neadekvátně. Špatně snáší zimu a nedostatek světla, což jí způsobuje pocit udusení a uzavření doma.

Myslí si, že počátek jejích problémů sahá až do prenatálního stádia, ale nikdo to nemá potvrzené. Vše se zhoršilo kolem třináctého roku, kdy jí nejlepší kamarád řekl, že je tlustá. Spadla do anorexie a doktorka s mámou ji vykrmily bez odborného dohledu, což vedlo k přejídání. Dodnes má nestabilizované stravovací návyky.

Snažila se přizpůsobovat okolí, aby ji měli lidé rádi, protože jí v životě chyběl otec. Ale vždy naletěla klukům, kteří ji využívali. V pubertě se k tomu přidaly alkohol a tráva, což vedlo k agresivitě a nezvladatelnosti. Teprve nedávno zjistila, že má ADHD, což jí přineslo úlevu, protože teď ví, s čím pracovat.

Měla problémy vydržet na školách a v zaměstnáních, kde cítila nepochopení a jinakost. Sedět osm hodin denně pro ni bylo utrpení. Nyní pracuje jako asistentka pedagoga na částečný úvazek, což považuje za obrovské štěstí. Pomalu se vrací do normálního života po rozchodu a zdravotních problémech.

Denně se potýká s fixací na hubnutí a poruchou příjmu potravy. Snaží se být venku co nejvíce, což jí pomáhá vyrovnávat se se stresem. Má tři děti, nejmladší zůstala s otcem, protože neunesla rozchod a Lucie nebyla schopná se o ni plnohodnotně starat.

Lucie je velice lítostivá a ekologicky založená. Hrozně ji zasahuje nespravedlnost světa, týrání dětí a zvířat. Když se s tím setká, je velmi nepříjemná. Také ji trápí, že v situacích, kdy je pod tlakem, se její mozek zastaví a ona není schopná reagovat.

Vyrovnávat se s měsíčními fázemi ženství, náladami a hormonálními změnami je pro ni náročné. Přestože je život těžký, snaží se ho milovat a žít naplno. Vše, co vám řekla, je její realita, a doufá, že to přinese porozumění a možná i pomoc někomu jinému v podobné situaci.